Úvaha o lidské řeči

16. ledna 2013 v 23:27 | Lyra |  Nad šálkem čaje
Říká se, že člověk byl jako jediný tvor světa obdařen darem rozumu, darem myšlení, citu, milosrdenství, odpuštění a v neposlední řadě také darem řeči. Avšak vždy, když se za tmy vracím domů z města a odkudsi z dáli se ozývají zvuky dělbuchů a šeptaná, nic nevyjadřující sprostá slova, stále se mi do mysli vrací jedna a ta samá myšlenka. Mluv pouze tehdy, má li tvá řeč větší váhu, než ticho.
A i přes to, že každý den slýchám mnoho lidských hlasů, mnoho lidských příběhů vím, že hlas není to, co dělá člověka člověkem a já zůstávám stále na pochybách. Je lidský hlas skutečně darem? Vždyť kdysi dávno, v dobách ještě starších, než se lidé naučili mluvit se také museli nějak vyjadřovat - vyjádřit hlad, zimu, noc či třeba nenávist, sen a lásku. Tehdy jsme ještě byli spjati s přírodou, rozuměli si beze slov a napotřebovali sedávat na asfaltových cestách s cigaretou v ruce a křičet bezduché věty. Lidé byli jako dnešní zvířata, nedokázali popsat smrt, sen, lásku ani bolest, které se slovy vyjádřit ani nedají, ale nedokázali své pocity ani skrýt. To oči mluvily za ně, to lidská duše, čistota srdce a přirozená intuice vyjádřily jejich city beze slov. Snad se ztrátou oné čistoty, snad se začátky dob nenávisti a bojů se člověk naučil mluvit, protože zapoměl cítit, zapoměl snít a radovat se z vůně deště.
Snad ještě teď dnešní lovci vlků či jiné zvěře vzpomenou na to pouto, pouto mezi nimi a přírodou. Pohlédnou na temné vlčí oči, které prosí, prosí, aniž by zvíře otevřelo ústa, vylo, či dokonce hovořilo. A v tom je ta potíž. Vzpomínám na slavný Homérův citát, který praví, mluvit mnoho a říkat mnoho není totéž.
Člověk, je možná jediný tvor světa, který dokáže mluvit, ale je tomu skutečně tak? Je řeč skutečně projevem vyšší inteligence? A jak víme, zda zvířata nehovoří mezi sebou tak, jako lidé, jen jejich projev neslyšíme, nebo mu nedokážeme porozumět?
Ať je to jakkoliv vím, že s objevem řeči člověk ztratil empatii vůči sobě vlastnímu, s objevem peněz ztratil cenu přátelství a s objevem mobilních telefonů ztrácí i lidský způsob komunikace - hlas. Vždy s objevem něčeho nového něco starého ztratíme a já doufám, že to jednou nebudeme my lidé, kdo ztratí své místo na zemi.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Viktorie Viktorie | 12. dubna 2013 v 3:58 | Reagovat

Ani ne tak telefonů jako internetu, ale jinak myslím, že jsi to napsala krásně, sama bych se pod to podepsala nahoru napsala petice a .... škoda jen že nevím kdo by nám s tím byl ochotem pomoci. Zvířata určitě mluví.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama