Červen 2008

Ledové slunce

28. června 2008 v 2:00 | Louisia Gordon de Winceress |  Nad šálkem čaje
Střípky z nebezského království
sypou se z ledových střech,
proč nemůžeme projednou,
navěky uzamknout chladný dech?
Rudé růže okolo cest z prachu
uvadly a nikdy více,
údolí zahalil závoj strachu,
a uhasly života poslední svíce.
Samota nocí černých a zemřelých,
pokryté bílým závojem snů,
pohltí prach ulic kamenných,neměnných,
a rozvíří vzpomínky minulých dnů.
Do temné komory krade se chlad,
oči mrtvých soch směřují dolů.
Tvář se jim hroutí jak prastarý hrad,
jako tváře posvátných apoštolů.
Vzpomínky na život zamrzly na rtech,
je někde na světě nebezská brána?
v kameni vytesán je věčný plamen,
u něho umírá zvěčnělá vrána.
Rozbitá skleněná tabule okenní,
hledí na tebe prázdným pohledem.
temnota krajiny-už se nerozední,
slunce je pokryto navěky ledem.

Gothické stavby

27. června 2008 v 23:51 Gothic

Cesta života...

27. června 2008 v 23:45 Gothic

Sova nosí smrt...

27. června 2008 v 23:43 | Louisia Gordon de Winceress
Z černého krajkoví mračen
z nichž slzy smutku nekanou,
kde hrob tak temný a deštěm smáčen,
vstoupí Smrt do míru za branou.
Na kamenném hrobě sedí stará vdova,
sníh tiše se snáší na chladnou zem,
na blízké suché větvi sedí černá sova,
zpívá síseň smrti svým pohřebním hlasem.
Ten její pláč a temný zpěv
noční kraje shalil,
tak jako zoufalství a čirý hněv
tón hřbitovem se valil.
Pro její hlas a křídel tichý šum,
lidé měli mylný strach,
sova dala sbohem všem dnům,
náhle byl z ní krutý vrah.
"Černá sova nám smrt věstí"
křikl muž,jenž býval sám,
a zavelel zle k nebi pěstí,
když zapaloval suchý lán.
Země peklem brzy se stala,
když vzplály chalupy,pole i les,
černá sova se však jenom smála,
a usedla na blízký vysoký bez.
Mnoho lidí té noci zemřelo,
děti,ženy i hlídací pes,
zachánit člověka cenu však nemělo,
nejvíce odnesl zelený les.
Na místě jež ošlehal divoký plamen,
na místě z něž čišil smutek a strach,
nalezen byl velký šedivý kámen,
který však zdobila jen krev a prach.
Na kameni rudý nápis hrdě stál.
"Kdo se svou nenávistí jen krutě dusí,
a černé sovy mylně se bál,
ten zemřít neodkladně a rychle musí,,
že svoji duši navěky zakopal"
Na temném hřbitově kde sova žila,
žije si klidně a pokojně dál,
to že smrt všech lidí zavinila,
ví však už jenom pán pekel sám...



Samuel-Zmrtvýchvstání

24. června 2008 v 17:39 | Louisia Gordon de Winceress |  Nad šálkem čaje
Krvavě rudé slunce tiše zapadalo za obzor,jako by nebylo schopno dále žít v utrpení tohoto světa.Jeho rudé světlo vykreslovalo ve večerním šeru stíny náhrobků,které se jako vysoké hrady zrcadlily na zašedlých a rozpraskaných zdech vysokého kostela.Kostel byl velice starý a zdálo se,že i velice poškozený.Jeho sněhobílá omítka nebyla již dávno vzorem lidského úžasu,podepsal se na ni déšť i staletý zub času,který nikdo nezmění.Veliká oblouková okna byla velice zašlá a nejevila žádné známky tehdejšího života.Lesk jeho posvátných očí,pohasl v příběhu krutých dní,kdy ztratil i poslední zbytky své vznešené duše a jeho jméno navěky upadlo v zapomění.Ach jméno...jak se jen jmenoval?Veliký menhir s latinským textem před branami rozlehlého hřbitova byl značně poničen a vrstva popínavého břečťanu dokazovala,že co je ztraceno má být zapomenuto.Ledový vítr zavál,rezavá brána teskně zasténala svou smutnou píseň a na prochladlou udupanou cestu,která vedla mezi četnými náhrobky upadl drobný javorový list.Jeho srdčitý tvar i krvavě rudá barva nápadně připomínala lidské srdce i jeho zdánlivě krutý osud.Ať je lidské srdce jakékoliv,všechny jeho klikaté a nevyzpitatelné cesty zkončí na jednom jediném tmavém místě-tudíž ve světě mrtvých,v paláci smrti,v zahradě zemřelých,v chrámu zapomnění,na osamělém hřbitově.Stojíc na šeravém rozcestí,kdy se musí navěky rozhodnout zda vstoupit za černý závoj staletého spánku,nebo vykročit po křivolaké a kamenité cestě věčného života.Zlatavé slunce osvítilo temně rudá okna zapomenutého kostela,která nabyla krvavě rudé barvy.Jejich záře házela po zšeřelém hřbitově podivně bizarní stíny,které této zcenérii dodávaly značně truchlivého dojmu.Po chvíli se rudý kotouč ztratil za špičatou,mědí pobitou střechou kostela a svět zemřelých pohltila noční temnota,která brzy zahalila do černého rubáše klikaté cesty i úzké uličky pokryté drobným štěrkem.Do věčného stínu pohřbila sinalé tváře kamenných andělů s oprýskanými křídly,v ruce držíc pohřební květinu.Plačíc nad krásou noci,kamenným sdcem které nebije odpočítavajíc poslední vteřiny našeho krátkého života.Nebe se zatáhlo.Temně modré mraky v tanci s krutými blesky spustily svůj temný baryton a na kamennou tvář navěky zpodobeného anděla upadla první zkalená slza.Ztékajíc po chladné tváři se zachytí v prázdném matném oku gotické sochy.Slza zoufale vyhlížejícího cheruba dopadne na náhrobní desku hrdě nesoucí jméno Samuel de Winceress-léta páně 1754.
Kostelní zvon ohlašující půlnoc se hlasitě rozezněl.Jeho temný ponurý hlas vyvolal v mé hlavě mlhavé moře bolestných vzpomínek.Vzpomínek na můj život-na časy,kdy byl život skutečně životem.Tehdy jsem měl tolik možností,plánů,důvodů žít.Ale smrt se neřídí našimi plány.Železné srdce mohutného zvonu naráží na měděné stěny jako by se snažilo osvobodit.A právě tato pradávná píseň noci mě znovu přiměla vstát a dýchat.Chtěl jsem opět vidět modré nebe.Chtěl jsem opět cítit chladný vítr pohrávajíc si s mými vlasy.Chtěl jsem alespoň na okamžik shlédnout na odraz své bledé tváře na kříšťálově průsvitné hladině našeho Stinného jezera.Nad jeho hladinou se tyčívala prastará vrba,kde jsem často sedával a skládal básně krásnější než život sám.Psal jsem o žvotě a smrti,o kráse a samotě,o nebi,pekle a i o posmrtném životě. ...Ach jak jsem se tehdy jen mýlil....
Poprvé jsem znovu ucitil pevnou půdu pod nohama.Po dlouhém staletém spánku,který mi připoměl jen mou bolestnou minulost jsem stanul tváří v tvář svému věrnému společníkovi-kamennému cherubovi.Jeho bledou sinalou tvář lemovaly dlouhé kučeravé vlasy,které mu sahaly po pás.Obličej měl zkřiven zoufalstvím,které bylo navěky vytesáno v nestárnoucím kameni,který prozrazoval,že jeho duše přetrvá navěky.Možná se zoufalství,možná ze zoufalé touhy opět žít,objal jsem sochu v domnění,že mě vyslechne,utěší,podá mi pomocnou ruku a dotkne se mého černého srdce.Byl jsem v euforii ze svého pozdního návratu,ale potřeboval jsem společníka,přítele,někoho,kdo mi bude andělem strážným,světlem v temnotách...Byla to chyba.Teď už to vím.Byla chyba hledat útěchu v chladné náruči mrtvého anděla.Dotkl jsem se jeho dlaně,ve které křečovitě svíral šedavou růži z kamene.Pohřební květinu,která nikdy nevoní,neroste,avšak nakonec stejně uvadne,stejně jako lidské duše...Květina v rukou mrtvého anděla se rozsypala v šedivý prach a upadla na kamenný náhrobek.Přihlížel jsem chladné smrti,kterou dokáže zapříčinit jen šeravý proud času,a poté jsem pohlédl do truchlivé tváře staletého společníka.Hleděl jsem do jeho prázdých zkalených očí,s otázkou,na kterou jsem nenalezl odpovědi.Jemě jsem se dotkl jeho ledové tváře,ze které ukapávaly kapky deště do prachu z mrtvé květiny.Zdálo se,jako by pro ni plakal,pro její smrt,její ztuchlý pach,tesknou barvu,která zazářila v tomto černobílém světě naposled,jako zmírající slunce...pradávný přítel v tmách.Hleděl jsem s věcným soucitem do jeho prázdné tváře snad věčnost,když jsem zpozoroval drobnou prasklinu na jeho měsícem osvětlené tváři.Vztáhl jsem k němu svou ruku,abych ho naposledy pohladil po němé tváři.Jeho jemná tvář však nesnesla dotyk zatracence,jako jsem já.Jako popel se rozsypala na drobný prach,který se jako listí rozlétl na všechny strany.Hleděl jsem na zoufalé trosky svého přítele,do mrtvé tváře,na zemdlelá oprýskaná křídla s vědomím,že smrt tohoto staletého svatého trýznitele způsobila tíha mých nesčetných hříchů.Po tváři mi stekla ledová slza,která se zachytila na trosce jeho roztříštěné ruky.Tak začalo mé utrpení věčného života,bloudění ve věčné temnotě...


Gothic slang

9. června 2008 v 17:34 Gothic
Goth slang - slang používaný v gotické subkultuře. Rozsah slangu používaný lidmi z této subkultury a týkající se všech zvláštních zájmů, které s ní souvisí, je velký, označuje také „typy“ gothů, jako jsou na příklad Perky Goth či Cybergoth.
Takže...
Baby Bat - označení pro buďto mladého gotha nebo člověka, který se k subkultuře nedávno přidal. Ačkoli se občas používá jako synonymum pro Spooky Kid, většinou jde o lidi, kteří s pozérstvím nemají nic společného.
Batcaver - původně a taky častěji označení pro ranný goth klub Batcave, nyní odkazuje na starší gothy nebo fanoušky muziky a kapel, které v tom klubu kdysi hrály.
Cybergoth - goth, který se zajímá o cyber kulturu
Corporate goth - pracující goth, spojuje společenský nebo pracovní oděv s gotickou módou.
Doom Cookie/Gloom Cookie - hanlivé označení pro nepravé gothy na gotické scéně. (Jako Doom se označuje mužská, jako Gloom ženská část této skupiny)
Elder goth - goth, který byl součástí gotické subkultury ještě předtím, než se o ní vůbec pořádně vědělo. Také označení pro gotha, kterému je víc jak 40 let.
Gothdom - gotická společnost
Gothing Up - oblékání si gotického oděvu, většinou před návštěvou klubu
Gothics - gotické kalhoty nebo také obecné pojmenování gotického oděvu
Goth code - zkrátka mechanismus pro sebeoznačení. Dnes používám zcela výjimečně, ale kdysi byl používán jako odvětví Usenetu a emailu. Verze 1.0-Beta byla prvně vydána 20.10. 1995. Byly různé verze, v3.1 Goth Code, vydána 19.2.1998 byla si nejznámější.
Goth points - kritérium, podle kterého se hodnotí shoda gotha se subkulturou. Používání je dost sarkastické, častější než systém hodnocení pravosti. (naprostá blbost, pozn. překl.)
Graver - cybergoth, který se začal bouřit. Pokud jde o módu, buřičství má u cybergotha velký vliv na styl oblékání.
Romantigoth - goth, který se obléká ve viktoriánském stylu, mezi jeho zájmy patří intelektuální zábava (čtení a psaní poezie, atd.). Podobně jako New Romantic.
Mallgoth - hanlivé označení pro mladé lidi označující se za goths, kteří nejsou považování za dobře informované členy subkultury. Náctiletí se scházejí v obchodních domech jako je na příklad Hot Topic a nakupují rádoby gotické oblečení. V době, kdy mallgoth přidal do stylu oblečení hodně elementů gotické módy, termín neodmyslitelně začal označovat výsměch ze strany dospělých členů subkultury, zvláště v důsledku odchylek mezi vzhledem mallgothů a přijatelným gotickým stylem oblečení.
Mansonite - hanlivé označení pro mladou osobu, na kterou má velký vliv Marylin Manson, a která sebe nazývá gothem. Kdysi používáno jako synonymum pro "mallgoth".
The Neph - Fields of the Nephilim
NINny - vyslovováno ninny, hanlivé označení pro fanoušky Nine Inch Nails, kteří uctívají Trenta Reznora. Termín je používán jako urážka, v normální mluvě to znamená idiot.
Perky goth - goth, který předstírá že je šťastný, ale ve skutečnosti to nemyslí vážně. Většinou jde o cynický humor a o potěšení z matení ostatních gothů. Většinou poslouchá měkčí gothic rock, víc klasické hudby ovlivňující goth rock a to oproti gloomy goths, jejichž hudební vkus je melancholičtější. Další verze je taková, že může jít o gotha, který přijal v rámci subkultury přijal její hudbu i módu, ale prostě jde o člověka veselého a šťastného.
Plastic Goth - člověk, který si ze subkultury vzal jenom módu nebo je gothem jen o víkendech.
Spot the Goth - hledání dalších gothů, často v místech, kde nejsou oblíbení, nebo na cestě ke gothic místům.
Spooky Kids - pochází z původního názvu kapely Marylina Mansona. Původně také termín pro fanoušky Marylina Mansona, se stal hanlivým označením pro milovníky mallcoreu a právě Mansona. Podobný termín jako Mansonite.
Ubergoth - Vrchol gotického stylu nebo goth, který je vždy perfektně oblečený. Goth, který se obleče vždy extravagantně, i když jde třeba jen pro mléko.

Goths...

6. června 2008 v 21:53 Gothic

Gothic svícny

6. června 2008 v 21:40 Gothic



Dum spiro spero...

4. června 2008 v 11:12 Gothic